PIZZA (1)

Chuť a kvalitu Parmazánu jsme v Pizza Přes Ulici dlouho opomíjeli. Tuto chybu napravujeme novou pizzou Rosso Parmigiano. Jde opravdu jen o tři velmi kvalitní suroviny, které spolu dokáží perfektně spolupracovat. Parmazán si již můžete přidat i u dalších pizz.

Poprvé tuto pizzu vytvořil pekař Raffaele Esposito při příležitosti návštěvy královny Margherity v roce 1889 v Neapoli. Tradiční neapolské pizze, která se jedla jen suchá nebo se sádlem a sýrem, se rozhodl dát barvy italské vlajky. Na červenou použil rajčata, na bílou mozzarellu a na zelenou bazalku. V Pizza Přes Ulici přidáváme bazalku přímo do rajčatové salzy. Rozhodně si ale, pokud je máte rádi, přidejte ančovičky.

Pizza kterou můžete oslavit své vítězství. Buldočí odhodlání Sira Winstona Churchilla, britského premiéra, zde zastupuje porce výborné anglické slaniny. Beraní rohy jsou kvalitně naložené a umějí moc hezky a chutně křupnout. Nebojte se přidat  sýr Cheddar. Zraje na pobřeží jihozápadní Anglie a pro tuto pizzu se přímo narodil. 

Quattro Salami prošla v našem podniku svou vlastní pizzaevolucí. Měnila se slanina, zkoušeli jsme více druhů salámů a šunek, klobásky si taky hledaly své místo v peci. Nakonec je taková jaká je. Mírně pikantní, ne moc mastná ani zase dietní. A přidat si na ní můžete co uznáte za vhodné.

Naopak Quattro Formaggi je po celou dobu, co ji v Pizza přes ulici pečeme, stále stejná. Jeden sýr doplňuje druhý a třetí a čtvrtý. Spojí se v chuťový sýrový lunapark, kde si každý najde svojí oblíbenou atrakci. Nevynechá ani malou střelnici u které udělá z Eidamu vzduchovkou třeba Ementál, camembertový řetízkový kolotoč a strašidelnou dráhu ze zralé paní Nivy. 

V téměř doslovném překladu z italštiny jde o smetanové hřiby. Používáme krásné bílé žampióny a smetana je hustá tak, že by se dala krájet. Jestli by jste si měli něco přidat? Ano. Listový špenát doladí tuhle pizzu nejen do barvy, ale i do chuti. 

Jde o jednu z našich vlajkových pizz. Prodává se takřka nejvíc. Dokázala doplout i k ostrovu Monte Cristo. Je na ní vše co máte rádi a rozhodně si nic nepřidávejte. Zbytečné. Ančovičky ubrat můžete, nejsou pro každého, to je pravda. Ale teď vážně, už jste někdy viděli mrknout ančovičku? Na ostrov Monte Cristo se jen tak nedostanete. Je tam pořád ten poklad a hlídají ho pečlivě.

A co jsou ty ARTYČOKY? Je pravda, že už tuto otázku slyšíme méně a méně. Naučili jsme se je jíst. Rostou u Středozemního moře, vypadají jako bodlák, ale jsou tak maximálně zdravé, že vám vyčistí játra ani se nenadějete. Pro nás je například kombinace artyčoků a TUŇÁKA možná nezvyklá, ale zkuste to. 

Viděli jste film HELLBOY?  To byl pěkně ostrý ďáblík. Stejně jako naše Lucifero. Salsa se připravuje na karamelizovaném cukru s česnekem a chilli. Docela síla. Ale umíme tuhle pizzu připravit i v odlehčené verzi. To znamená, že je tam všechno co má být, ale prostě fakt nepálí. I když, proč by vlastně neměla být ostrá? No, jenom ať víte, že to jde. Zbytečně neobrušujte hrany, nejsme na dětském hřišti.

Znalci kinematografie poznali. Ano. Andolini bylo pravé příjmení Vita Corleoneho, ještě když žil v Itálii jako malý chlapec, než se stal největším mafiánem ve Spojených státech. Obchod mu vykvetl na olivovém oleji, protože dokázal své zákazníky přesvědčit, že právě jeho olej je nejlepší. Faktem zůstává, že reklamu mu šéfovali obchodní zástupci s trošku tvrdšími marketingovými metodami. Nicméně, přidejte si sušenou italskou šunku a budete jedním z nás.

Středozemní a Černé moře, Atlantický oceán, vody kolem japonských ostrovů. Odtud se do naší země plné vánočních kaprů, dostává tuňák obecný. Možná stojí za to, se zamyslet odkud je právě ten, který máte na této pizze. A pak tam třeba jeďte na dovolenou. Ale spíš to neřešte a přidejte si pro barvu a ještě lepší chuť například rajčata. 

Příběh zázračně zbohatlého Edmonda Dantése, posléze hraběte Monte Crista, známe skoro všichni. Šlo tam o veliký poklad. Krevety jsou takový poklad. A přidáte-li uzený Eidam nebo Cheddar, budete ještě spokojenější.